Ahoj. Správně se jmenuji se Jasper Plavý vítr, ale všichni mě znají pod jménem Jaschik nebo mi taky někdy říkají Jaspee nebo Jasee. Narodil jsem se 16.9.2001 v Ústí nad Labem společně s mými 8 sourozenci. Moje srst je plavá, tak akorát. Když jsem byl ještě malinkaté štěňátko, postihla mě velice ošklivá nemoc, která se jmenuje tetanus. Můj páneček a ostatní členové rodiny z toho byli dost vyděšení, protože jsem měl ztuhnuté celé tělo. Tak jsme pádili na kliniku v Litoměřicích, kde nám sdělili co že se to se mnou děje a jak se to dá léčit. Zkrátím to, protože na tohle období mého života nerad vzpomínám. Léčba trvala hodně moc dlouho a moji paníčci nade mnou uronili nejednu slzu, bylo to léčení dosti bolestné a výživu jsem musel přijímat infuzemi. Navíc jsem musel nosit plenky.

Po určité době, kterou léčba trvala jsem se začal zotavovat a po malých krůčcích jsem se začal přibližovat normálu. Když jsem se vyléčil úplně, čekalo mě další překvapení. Kupodivu začleňování do mé původní rodiny. Nepamatovali si mě a já měl už jiný pach, hlavně mojí babičce jsem se zprvu nějak nezamlouval. Ale během asi jednoho týdne jsem se dostatečně přizpůsobil a sžil s mojí smečkou, že už mě brali normálně. Z toho jsem měl velikou radost. Takto jsem vyrůstal společně s mojí maminkou a babičkou. Takové jsem měl štěstí, že jsem mohl zůstat se svojí rodinou. Tak vidím každý den svojí maminku a babičku … a jsem moc rád. 

A to už bylo léto roku 2002 a já jel na první velký sjezd pejsků na svod. Bylo to pro mě něco nového. Nikdy jsem neviděl tolik pejsků najednou. Moc se mi tam líbilo. Další výprava na sebe nenechala dlouho čekat a já jel na psí tábor do Kolína. To vám bylo něco. Pejskové si tam hrají, jsou pořád se svými pánečky, prostě super. Od té doby jsem si řekl, že tam prostě musím jet každý rok. Dále mě očekávalo jedno vyšetření, které se mi sice moc nelíbilo, ale nakonec jsem za něj rád. Jeli jsme do Hradce Králové za panem doktorem Ekrem, aby mi udělal rentgen kyčelních kloubů. Nechápal jsem vůbec o co jde a ještě navíc mě uspali. Ale zhruba za dva týdny jsem se to ž dozvěděl. To totiž přišel výsledek, který nám říkal že DKK je u mě 0/0. To bylo radosti.Letos jsem v Kolíně složil elementární zkoušky ZOP a tak jsem se lecčemu přiučil. Náhle ale pro mě přišla zdrcující zpráva. Moje babička se odebrala do psího nebe. Dost nás to všechny vzalo. Pořád jsme jí hledali, ale nikde jsme jí nenacházeli. 

Jsem rád, že se můžu vídat se svými sourozenci a s nevlastními bratříčky a sestrami. K tomu mi dopomáhají různé HW akce, nebo výstavy. Jinak jsem hodně kamarádský, společenský a rád si hraju. Moc rád poznávám nová místa a nové přátelé. 

  V místě mého bydliště v labském údolí  je překrásná příroda, jako dělaná na procházky. Blízko je tu cyklistická stezka, která nám dává dobrou příležitost, k běhu u kola. V řece si můžu zaplavat, i když na to jsem trošičku skoupý. 

  Mojí maminkou je Hetty Plavý vítr a tatínek Ben z Drahlova a mojí občanku si můžete prohlédnout zde.

 Vyrostl jsem jako z vody a myslím, že teď už je ze mne pán Pes.  Taky si proto ostatní pejskové na vycházkách na mě dávají pozor. Stejně tak jako šupáci, kteří by chtěli ublížit mému páničkovi, či mé rodině.